Rod Aztekium Boed.

Akceptované jméno: Aztekium Boed.

Taxonomické zařazení

Rod Aztekium je malý, ale dobře vymezený taxon, který si zachovává své postavení jako samostatný rod. Je považován za živoucí fosílii mezi kaktusy.

Rod Aztekium byl popsán Friedrichem Bödekerem v roce 1929 na základě objevu Friedricha Rittera. Patří mezi nejvzácnější a nejpozoruhodnější rody čeledi kaktusovitých.

Vývoj klasifikace

  • 1928 – Friedrich Ritter objevil A. ritteri v Nuevo León
  • 1929 – Bödeker popsal rod Aztekium a druh A. ritteri
  • 1992 – objeven a popsán druh A. hintonii
  • 2011 – popsán druh A. valdezii (sporný taxon)
  • Současnost – rod je uznáván jako samostatný a reliktní

Popis rodu

Rod Aztekium představuje malý, dobře vymezený a reliktní taxon severního Mexika, považovaný za živoucí fosílii mezi kaktusy. Rostliny mají kulovitý až krátce sloupovitý, drobný stonek o velikosti obvykle 2–5 cm, šedozelené až modrozelené barvy, většinou solitérní. Nejvýraznějším znakem jsou velmi úzká, hustá, příčná žebra vytvářející typické záhyby, kterých bývá 5–15, často doplněných druhotnými žebry. Trny jsou silně redukované, obvykle jen 1–3 tenké papírovité trny, které brzy opadávají a u dospělých rostlin často zcela chybějí. Drobné areoly leží na hranách žeber a nesou jen malé množství bílé vlny. Květy jsou malé, nálevkovité, růžové až světle fialové, často s tmavším středním pruhem, vyrůstají na temeni rostliny, otevírají se ve dne a jsou samosprašné. Plody jsou drobné, kulovité, růžové až načervenalé, po dozrání vysychají; semena jsou extrémně malá, černá, s bradavčitou testou.

Přírodní výskyt

Domovinou tohoto rodu je severní Mexiko (státy Nuevo León a Tamaulipas). Rostou na strmých sádrovcových, slepencových a břidlicových útesech a stěnách v nadmořských výškách 800–1400 metrů.

Pěstování

Potřebují vzdušný, čistě minerální substrát s výbornou drenáží a neutrální až mírně kyselou reakcí. Vhodná je směs říčního písku, perlitu, pemzy, případně sádrovce s minimem organické složky. Vyžadují rozptýlené světlo nebo mírný stín, přímé slunce snášejí špatně. Letnění je možné, ale s ochranou před úpalem. Teploty by neměly přesahovat 35 °C. Během vegetační sezóny (duben–září) velmi opatrně zaléváme, vždy až po důkladném proschnutí substrátu. Rostliny jsou extrémně citlivé na přemokření. Na podzim zálivku postupně omezujeme. Zimujeme v chladu a suchu při teplotách 8–15 °C. Rostliny jsou citlivé na nízké teploty, minimum je 5 °C.

Množení

Převážně semeny, která klíčí při teplotě 20–25 °C. Klíčivost je nízká, semenáče rostou extrémně pomalu (1–2 mm za rok). Doporučit lze roubování, např. na Pereskiopsis nebo Selenicereus. Množení vegetativně je možné v případě roubovaných semenáčů, které zpravidla vytvářejí více hlav, které lze rozroubovat, případně se pokusit o zpravokořenění.

Botanická klasifikace

Čeleď: Cactaceae Juss.
Rod: Aztekium Boed., Monatsschr. Deutsch. Kakteen-Ges. 1: 52. 1929
Typový druh: Aztekium ritteri Boed.

Přehled druhů

Rod Aztekium zahrnuje pouze několik vzácných druhů, které patří mezi nejcennější a nejobtížněji pěstovatelné kaktusy:

  • Aztekium ritteri – první objevený druh s typickým příčným žebrováním
  • Aztekium hintonii – větší druh s výraznějšími žebry a trny
  • Aztekium valdezii – nově popsaný druh

Význam jména

Název Aztekium odkazuje na podobnost žebrování s aztéckými pyramidami, konkrétně s pyramidou v Cholule (Tlachihualtepetl), kterou Bödeker považoval nesprávně za aztéckou.

Zajímavosti

Rod Aztekium patří mezi nejpozoruhodnější kaktusy díky svému reliktnímu charakteru a unikátní morfologii.

Unikátní znaky a vlastnosti:

  • Extrémně pomalý růst – nejvýše několik milimetrů za rok
  • Příčná žebra připomínající aztécké pyramidy
  • Opadavé papírovité trny
  • Drobné květy v poměru k velikosti rostliny
  • Extrémně drobná semena s nízkou klíčivostí
  • Citlivost na přímé slunce a přemokření